Olej na lepence, 26,5 x 37 cm, rámováno, signováno vlevo dole Trnka.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Jaromíra Zeminy.
Komentář PhDr. Jaromíra Zeminy:
O tom, že autorem tohoto obrazu je Jiří Trnka (1912-1969), nepochybuji. Obraz vznikl v době Trnkovy nejintenzivnější tvorby malířské, často neprávem opomíjené i proto, že ji po 2. světové válce zatlačila do pozadí umělcova práce ilustrátorská a hlavně filmařská. Námětem je tento jemně namalovaný obraz výjimečný. Zpodobuje muže, který za pošmourného mlhavého počasí mezi haldami namáhavé táhne vozík s uhlím na nich nasbíraným. Tato scenerie se odlišuje od jiných tehdejších figurálních výjevů, vesměs umístěných do krajiny venkovské a majících v sobě cosi idylického, přestože tamní vesničané jsou chudí a jejich život je těžký. Kromě malířova vřelého vztahu k chudobným lidem spojuje všechny tyto obrazy smutek, jímž jsou krajiny, vesměs zimní a zasněžené, obestřeny a v němž se nepochybně obráží fakt, že vznikly za války.
Významný český malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor a loutkový, divadelní i filmový výtvarník. Studoval UPŠ v Praze v ateliéru u J. Bendy, mezi jeho učitele malířství patřili také F. Kysela. Z. Kratochvíl a A. Hofbauer, sochařství J. Mařatka nebo J. Horejc, keramiky H. Johnová a sklářství J. Drahoňovský. V r. 1931 se v Praze konala Mezinárodní loutkářská výstava a devatenáctiletý mladík na ní měl věnován celý vlastní díl expozice. V té době už spolupracoval s prof. Skupou a jeho divadlem, kde dodal dnešní tvář již dříve vytvořené známé loutce Hurvínka. Po absolutoriu se k němu štěstí neotočilo zády a nastoupil prakticky vzápětí do největšího nakladatelského domu Melantrich, kde se věnoval kresbám do novin a časopisů. R. 1936 se po odjezdu Voskovce a Wericha uvolnily prostory divadla Rokoko a Trnka se jich ujal. Založil tam vlastní scénu Dřevěné divadlo. Odehrál tři autorská a premiérová představení a díky svatební cestě a manažerské benevolenci divadlo přenechal raději dalšímu nájemci. Začal se však věnovat ilustraci knih a nedlouho poté získal první vavříny. Ve válečných letech se Trnka věnoval svému prvnímu malířskému období, které představuje jeden z jeho tvůrčích vrcholů. Z tématických žánrů se věnoval portrétům, zátiším, krajinám, ale také jemu velmi blízkému tématu, obrazům s motivem divadla. V malířství je solitér, přesto naprosto výjimečný a nepřehlédnutelný.
Autor viz T 2/606, TD 199, V 4/471, B 10/277, NEČVU 2/869.