Olej na kartonu, 48 x 64 cm, rámováno, datováno 1913, signováno vpravo dole J. ULLMANN.
Komentář PhDr Mgr. Michaela Zachaře: Po raných baladických obrazech soumraků a secesně aranžovaných krajin zaměřil Ullmann svoji pozornost po roce 1905 na realističtější krajinářské náměty a také uvolnil svůj malířský rukopis směrem k autonomnější barevné skvrně. Bývá tak řazen k průkopníkům impresionismu u nás, což připomněla například výstava Variace impresionismu v českém malířství pořádaná koncem sedmdesátých let v někdejší Středočeské galerii. Barevná škála obrazu upoutá hravými kontrasty, povrch malby je velmi otevřený, výjev prostupuje vzdušnost a lehkost, což si vyžádal i prázdninově působící motiv ženy odpočívající na lehátku. Jde o jedno z velmi sličných malířových děl ze střední tvůrčí periody.
Malíř krajinář, malířství studuje v Mnichově, později se stává žákem M. Pirnera a J. Mařáka na AVU v Praze. Jeho tvorba navazuje na jeho učitele, lesní tišiny znázorňuje dle vzoru Mařáka. Vystavoval v Rudolfinu, nejprve rozměrné, později komornější krajiny. Teprve v letech 1918 až 1920 tvoří krajiny po způsobu impresionistů, ke kterým se vědomě hlásí už roku 1911. Vrcholné období jeho činnosti nastává koncem první světové války, kdy vznikají jeho výhledy do otevřené krajiny.
Autor viz T 2/619.