Olej na plátně, 72 x 100 cm, rámováno, datace 1917, signováno vpravo dole JU 17.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Mgr. Michaela Zachaře.
Vystaveno a publikováno:
Má vlast - Pocta české krajinomalbě, Jízdárna Pražského hradu, Správa Pražského hradu a S.V.U. Mánes, 4. 9. – 1. 11. 2015, str. 472.
Komentář PhDr. Mgr. Michael Zachař:
Posuzovaný obraz s jedním z nejkrásnějších Uprkových motivů slavnosti u sv. Antoníčka patří k emblematickým dílům, představujícím sukus umělcovy tvroby. Vysokou pastou traktovaná plocha má až gobelínovou vznešenost, kolorit je oslnivý, ale nikoliv banální, celek kompaktní, perspektiva k horizontu i pás oblohy zdařile korunují výjev. Obraz patří do obšírnějšího okruhu tématicky souvisejících prací, z nějž byl ve velké autorově monografii ze čtyřicátých let minulého století reprodukován obraz o tři léta starší. Je dochován v perfektním technickém stavu bez zkreslujících retuší a laků.
Jedna z nejsilnějších a nejoriginálnějších osobností českého výtvarného umění z konce 19. a počátku 20. století. Malíř a grafik s osobitým výtvarným projevem studoval u prof. F. Čermáka na pražské akademii. Počátky jeho tvorby jsou spjaty s tříletými studii na akademii v Mnichově, kde sbíral cenné podněty u prof. N. Gysise a později u O. Sitze. Po krátkém pražském období spojeném se zápisem u M. Pirnera se na konci 80. let vrací do své domoviny na Moravské Slovácko, které svým koloritem a zvyky zastane jeho hlavní inspirační zdroj. Po roce 1890 se dá v jeho tvorbě objevit náladová verističtější forma, která vyústí na přelomu století v impresivní vazbu, jež se stane signifikantní pro jeho autorský rukopis. Často jsou v jeho virtuózních tazích štětce skvrny velké dva až tři centimetry. Z jeho vrcholných děl vyzařuje radost z barev, pohybu, ruchu, z projevu vitálních sil a životní optimismus.
Autor viz T 2/622, TD 201, V 4/496, TB 33/587, B 10/345, NEČVU 2/881.