Olej a tempera na plátně, 74 x 42 cm, rámováno, pod sklem, datace – okolo r. 1925, signováno vpravo dole JU.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Konzultováno se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti.
Publikováno:
Joža Uprka – K pátému výročí umělcovy smrti, Sfind, Praha 1945, č. 85 (publikována skica k dílu).
Tato typická folklorní ukázka Uprkovy tvorby představuje krojovanou ženu z oblasti slovenského Zliechova, nacházejícího se poblíž národní přírodní rezervace Strážov. Uprka zde mistrně zachycuje vyšívané detaily dobového kroje, obšívaného čepce a barevné obuvi ženy, která odpočívá při práci na poli a lehce opřena o motyčku sleduje diváka. Uprka, jakožto mistr folkloru, představuje to nejlepší, co může výtvarné umění v této oblasti nabídnout.
Jedna z nejsilnějších a nejoriginálnějších osobností českého výtvarného umění z konce 19. a počátku 20. století. Malíř a grafik s osobitým výtvarným projevem studoval u prof. F. Čermáka na pražské Akademii. Počátky jeho tvorby jsou spjaty s tříletými studiemi na akademii v Mnichově, kde sbíral cenné podněty u prof. N. Gysise a později u O. Sitze. Po krátkém pražském období spojeném se zápisem u M. Pirnera se na konci 80. let vrací do své domoviny na Moravské Slovácko, které svým koloritem a zvyky zastane jeho hlavní inspirační zdroj. Po roce 1890 se dá v jeho tvorbě objevit náladová verističtější forma, která vyústí na přelomu století v impresivní vazbu, jež se stane signifikantní pro jeho autorský rukopis. Často jsou v jeho virtuózních tazích štětce skvrny velké dva až tři centimetry. Z jeho vrcholných děl vyzařuje radost z barev, pohybu, ruchu, z projevu vitálních sil a životní optimismus.
Autor viz T 2/622, TD 201, V 4/496, TB 33/587, B 10/345, NEČVU 2/881.