Vyhráváte, Váš limit na vyžádání. Limit lze zvýšit.>
Olej na plátně, 50 x 76 cm, rámováno, zezadu opatřeno pozůstalostními razítky Aloise Wachsmana. Provenience: Pozůstalost autora. Opatřeno potvrzením autenticity autorovy dcery. Významný malíř a architekt, představitel české avantgardy. Už během studia na gymnáziu navštěvoval kurzy kreslení u malíře L. Šímy. Jako vysokou školu si zvolil náročný obor architektury na ČVUT, díky kterému se seznámil také se svým pozdějším spolupracovníkem a mentorem J. Gočárem. Wachsman se stal členem uměleckého svazu Devětsil, již od svého založení v r. 1920. Vystavoval hned na první jarní výstavě v r. 1922, která byla ve znamení poetického naivismu, a to společně s J. Čapkem, F. Muzikou, K. Teigem aj. Wachsman výrazně zastupoval proud primitivismu přibližujícím se vkusu lidových vrstev, tedy pelu dobrodružství a dálav z laciných románů. Wachsman realitu přehodnocoval světlem, modelujícím objemy zevnitř a sálajícím z povrchu. Formu chápal jako neporušený, plynulý celek a svůj směr spolu s dalšími ranými členy Devětsilu označoval jako magický realismus. V r. 1928 podniká cestu do Paříže a pravidelně se zúčastňuje kolektivních výstav. V r. 1932 se účastnil výstavy Poesie 1932, kde se prezentoval ve vybrané společnosti P. Klea, M. Ernsta, S. Dalího. E. Filly nebo L. Šímy. V r. 1936 ilustruje knihu přítele J. Friče, kterou vydal Mánes a od té doby ilustruje ještě několik zajímavých básnických sbírek. Jeho tvorbu ale ovlivňuje těžké onemocnění zjištěné v r. 1937. Ve svém dalším malířském vývoji se Wachsman přiklání k výraznému primitivnímu zjednodušení, potlačujícímu jeho zájem o hodnoty světla a valéru. V r. 1942 předčasně umírá na tuberkulosní zánět mozkových blan. Autor viz T 2/682, V 5/60, B 10/595, NEČVU 2/931.