Olej na plátně, 145 x 105 cm, rámováno, datace 1911, signováno vlevo dole AD.WIESNER 1911, zezadu opatřeno výstavním razítkem Société des Artistes Francais, Session de Peinture, Salon de 1912.
Malíř a jeden ze zakladatelů Spolku výtvarných umělců Mánes, který se věnoval studiu na AVU v Praze u prof. Maxe Pirnera a pak také u Otto Seitze v Mnichově. Od roku 1893 byl studentem Vojtěcha Hynaise. Kromě činnosti ve spolku Mánes se podílel na tvorbě uměleckého měsíčníku české moderny Volné směry. V letech 1900 – 1910 žil v Paříži, kde se dostal do kontaktu s Alfonsem Muchou a pravidelně vystavoval na Salon des Artistes francais. Tam se také seznámil se svojí manželkou Helenou Brandejsovou, žačkou Antonína Slavíčka. Maloval hlavně portréty pražské převážně židovské společnosti, ale velmi často svojí ženu Helenu a ostatní členy její rodiny. Byl považován za jednoho z nejlepších pražských portrétistů. Ve své tvorbě se věnoval také figurálním kompozicím, malbě melancholických krajinných motivů i grafické dekorativní práci . Tento talentovaný malíř skonal tři měsíce po deportaci do koncentračního tábora v Terezíně.
Autor viz T 2/701, V 5/131.