-
084 | AUTOPORTRÉT S HOLUBICÍ
WOLHEIM Gert Heinrich (1894 – 1974)
- vyvolávací cena: 320 000 CZK
- zpět
Olej na dřevěné desce, 60 x 50 cm, rámováno, datace – 40. léta 20. století, signováno vpravo dole Wolheim.
Provenience:
Soukromá sbírka Francie, konzultováno s Galerií Remmert und Barth.
Literatura:
Jan Placák, Gert Heinrich Wollheim,Svobodný a nezávislý malíř z Německa, Roš Chodeš 11/2018 s. 19.
Gert Heinrich Wollheim, Eine Retrospektive, Kunstmuseum Dusseldorf im Ehrendorf, Wienand Verlag Koln, 1993.
Gert Heinrich Wollheim, Gedanke und Werk, Verlag Karl Thiemig Munchen, 1977.
Gert Heinrich Wollheim, Ausgewahlte Werke 1909-1958, Galerie Remmert und Barth, 2001.
Gert Heinrich Wollheim, Die Wilden Jahre 1919-1925, Galerie Remmert und Barth, 1984.
V loňském červnu byl vydražen v aukční síni Lempertz obraz Gerta Heinricha Wollheima „Krasojezdkyně v cirkusu“ z roku 1923 za 85tisíc euro i s poplatky. Nešlo o žádné velké pozdvižení, protože dílo pocházelo z autorova ranného období, kdy jeho obrazy byly označeny jako Entartete Kunst (Zvrhlé umění) a v zápalu koniášovské „inspirace“ tehdy bylo nacisty zničeno na 450 umělcových obrazů. Gert Heinrich Wollheim byl ve Výmaru žákem slavného Albina Eggera-Lienze. Mezi jeho spolužáky patřili mimo jiné Otto Pankok, Carl Lohse nebo Otto Herbig. Po první světové válce, kde byl těžce raněn, spoluzakládal s Otto Dixem a Maxem Ernstem významnou avantgardní skupinu Junge Rheinland. A už v roce 1925 už vystavuje s Novembergruppe. Roce 1933 je ve znamení útěku před nacisty do Paříže a brzo se stává jeho družkou známá tanečnice Tatjana Barbakoff ( deportována a zavražděna nacisty v Osvětimi v roce 1942 ). Zatím však jsou oba internování v různých francouzských koncentračních táborech odkud se Wollheimovi podařilo uprchnout do Pyrenejí, kde se skrýval do konce války. Možná právě z této doby pochází malba imaginárního autoportrétu umělce, který je až surrealisticky redukován pouze na typickou zrzavou kštici, šat a výraznou biblickou holubici, která by mohla být symbolem malířovy touhy po klidu a míru. Samotnou tvář umělec ukrývá, jako se ukrývá v Pyrenejích před nacisty. Svůj dobrodružný osud završuje emigrací do USA, stejně tak, jak náš Maxim Kopf. Až v roce 1959 zavítá do své původní německé vlasti. Je známo, že jeho tvorbu obdivoval Joseph Beyus, který se s Wollheimem osobně setkal. Je známá i fotografie Josepha Beyuse na Wollheimově retrospektivě v roce 1980.
Dotaz na položku
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.