Dřevo, kov, tkanina, výška 255 cm, datace - 1967, neznačeno. První prodej, významná sbírka, získáno z ateliéru autora. Dílo pochází z autorova období v šedesátých letech, kdy se nechal inspirovat přírodou v okolí novopackých hor a fytomorfními novotvary, které zde nacházel.
Český sochař, narodil se 23. května 1909 v Nové Pace v hrnčířské rodině, studoval Odbornou keramickou školu v Bechyni a poté studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u H. Johnové a L Drahoňovského. Ve své tvorbě volných, reliéfních a portrétních plastik prošel několika vývojovými obdobími - pozdním kubismem, surrealismem, gutfreundovským civilismem a symbolicky laděným spiritualismem. Jeho vlastním objevem je technika muláže (kombinace přírodních materiálů a tekuté sádry). Velmi podstatná v jeho tvorbě byla jednoduchost a plnost tvarů. Zprvu se Zívr zaměřoval na tvorbu figurální, později začal vytvářet spíše abstraktnější kompozice. Vystavoval hlavně společně s dalšími novopackými rodáky malířem Františkem Grossem a fotografem Miroslavem Hákem v prostorách D37, které jim poskytl E. F. Burian. Společně s těmito autory se stal členem Skupiny 42, která byla ovlivněna především kubismem, futurismem a konstruktivismem. Zívr byl jediným sochařem této skupiny a jeho tvorba blízce odrážela inspiraci skupiny životem města, městskou periférií a životem obyčejných pracujících lidí. Po válce Zívr tato témata dále rozvíjel, zaměřil se hlavně na vztah člověka a stroje. V 60. letech 20. století Zívr experimentoval s abstrakcí, ve své tvorbě se zaměřil hlavně na přírodu a procesy v ní, geometrii nerostů a jejich fantastičností. To se promítlo do jeho tvorby obohacením soch o kontrastní a hybridní tvary. Jeho pozdější tvorba neodrážela pouze jeho soudobé pocity, ale především jeho celoživotní zkušenosti a poznání sama sebe. Byl také členem Umělecké besedy, Tvůrčí skupiny Radar a v letech 1942-1948 členem Spolku výtvarných umělců Aleš v Brně. Svou tvorbou bývá Zívr řazen mezi nejlepší české sochaře 20. století.
Autor viz T 2/735.