Olej na plátně, 78 x 99 cm, rámováno.
Malíř žánrů, studoval na UPŠ u V. H. Brunnera a K. Dvořáka, později u O. Nejedlého na AVU v Praze. Obrazy Bořivoje Žufana bývaly zvláště v letech třicátých stálicí spolkových výstav Mánesa. Umělec patřil k mladému pokolení Nejedlého školy, dychtivě hltajícímu podněty především francouzské výtvarné sféry a Cézanna obzvláště. Pevná kompozice, jadrný kolorit a pádný štětcový přednes vynesly Žufana již kolem roku 1928 mezi přední představitele nové obnovené krajinářské školy, hned po boku Jana Slavíčka, Josefa Hubáčka nebo Bedřicha Piskače. Žufanův smysl pro realismus a srozumitelnou uměleckou výpověď podpořenou ovšem soudobým výtvarným ztvárněním přinesly kromě ryzích sonorních krajin i poutavé portréty, figurální kompozice a zátiší. Vedle olejomaleb si oblíbil mimořádně i kvaš a temperu, v nichž doslova exceloval. Žufanovo jméno patří dnes k těm nejvíce opomenutým.
Autor viz T 2/752, TD 221, V 5/218, NEČVU 2/971.