Dojemná práce byla vytvořena významným moravským malířem, jenž dokázal zachytit nejen portrét líbezné holčičky, ale také nám skrz své obrazy zprostředkovává život a tradice na Moravském Slovácku. Tvorba Joži Uprky, jehož sláva překonala i české hranice, je ovlivněna realismem, impresionismem a secesí, kdy se především zaměřoval na folklórní motivy, lidové slavnosti a pestré kroje. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a později v Mnichově, kde spoluzaložil spolek Škréta. Během pobytu v Paříži v letech 1892–1893 se seznámil s impresionismem, který ovlivnil jeho další tvorbu. Po návratu se usadil v Hroznové Lhotě, kde se jeho centrem zájmu staly místní obyvatelé a jejich zvyky. Děvčátko z nabízeného obrazu je oděné v obřadním kroji, jež se nosívá na slavnosti božího těla v Hroznové Lhotě. Malíř tak zaznamenává pro tuto oblast typickou tradici a jako protagonistu si vybírá mladou slečnu, u které se soustředí na bohatě zdobený slavnostní kroj, včetně výšivek, krajek, stužek i květinové výzdoby. Styl malby odpovídá Uprkově přechodu od realismu k impresionistickému uvolnění, kdy okolní prostředí je pojednáno skicovitě s jemným barevným nánosem. Rozptýlené světlo scény vytváří sugestivní atmosféru, přičemž barvy pozadí ustupují ve prospěch důrazu na postavu a její oděv. Obraz je dokladem Uprkova zájmu o etnografickou dokumentaci lidové kultury, ale zároveň i jeho malířského směřování k syntéze realistického záznamu a dekorativního výrazu. Dílo lze zařadit do jeho zralého období, kdy se autor intenzivně věnoval typizaci ženských postav a detailnímu ztvárnění tradičního kroje v samostatné figurální kompozici.