Aukční den: Výběr výtvarného umění

Pořádá aukční síň European Arts
v neděli 2. října od 13.00

Grégrův sál Obecního domu, Praha 1, Náměstí republiky 5

V aukci European Arts se prodal mimořádný secesní obraz Jana Preislera Tři dívky v lese z roku 1906. Nový šťastný majitel za něj zaplatil přes 8 milionů korun včetně aukční přirážky. Jde o druhý nejvýše prodaný obraz od Jana Preislera v historii aukcí

Dominantou nedělní aukce síně European Arts v Obecním domě v Praze byl objevný secesní obraz Jana Preislera - Tři dívky v lese, který podle posudku předního historika umění Karla Srpa „podstatně obohacuje a rozšiřuje poznání Preislerova díla“. Jde o mistrovskou práci k rozměrnému stejnojmennému obrazu, který byl v roce 1913 prodán z mnichovské výstavy v Glaspalastu do Státní galerie v Římě a je znám pouze z černobílé reprodukce v publikaci Ant. Matějčka Jan Preisler (1950). Obraz, který byl dnes nabízen v aukci síně European Arts proto významně dokresluje naši představu o díle Jana Preislera. Objevné secesní dílo Jana Preislera získala dražitelka na sále po napínavém souboji se zájemcem na telefonu za 6,5 milionu korun. S aukční přirážkou za obraz zaplatí přesně 8 073 000 korun.

Z posudku PhDr. Karla Srpa (K obrazu Jan Preisler / Tři dívky v lese):

Posuzovaný obraz je nebývale působivý svým barevným pojetím a kompozičním řešením. Doslova máme před očima, jak Preisler pracoval, dává nám nahlédnout pod povrch svého tvůrčího procesu. „Náčrty a barevná skizza většího formátu a pečlivého provedení, která předcházela obraz, dokládá, že bohatá orchestrace tónů v impresivní živé a pestré skladbě byla vlastním cílem práce“. Je zřejmé, že právě tuto skicu Matějček sledoval, když obraz rozebíral a že z ní při popisu vlastního obrazu vycházel (knihu psal za druhé světové války a po ní, a definitivní obraz pravděpodobně desítky let neviděl). Matějček ocenil její barevnou živost, která je skutečně nesmírně přitažlivá. „V obraze úzkého vysokého formátu stoupá půda lesní mýtiny ve vysokém nadhledu až k horní straně rámu. V popředí, přeříznuta dolním okrajem rámu, odpočívá v trávě, ležíc na znaku, dívka neklidem jara umdlená. Tři velké balvany a klikatá pěšina odměřují ústup půdy do hloubky, kde v diagonálním protikladu jsou umístěny postavy dvou sedících děvčátek. Tato impresionisticky náhodně tvářící se skladba je kus rafinovaného kompozičního umění, jak ve svém rozvrhu, tak ve své barevné výstavbě.“ Matějček naprosto mistrovsky popsal Preislerův kompoziční přístup jako dynamické vyvážení hmot a protihmot, stoupajícího pohledu z nadhledu, který nutí oči diváka postupovat po balvanech nebo po pěšině vzhůru, až do hlubin vzdáleného lesa. Co je však důležité, je barevná skladba, při jejímž rozboru se Matějček opřel o tuto studii: „Celá škála tónů základních, míšených a odstíněných uplatňuje se tu v husté tkáni barevných skvrn. Skvrny ty se slévají v odstupu v jemné nuance tónů žlutavých, růžových, červenavých a nazelenalých; barva fialová, zhoustlá na balvanech v temnotu tónu neutrálního, má na výstavbě obrazu nemalý podíl.“ (Je téměř pravděpodobné, že výsledný obraz takto barevně bohatý nebyl.) Zde, prostřednictvím Matějčkova rozboru, je objasněno, proč lze o tomto obraze mluvit jako o skvostu, jenž jej řadí k nejlepším Preislerovým pracím. Jeho důležitosti si byl vědom i autor, který obraz signoval, na rozdíl od ostatních studií. Obraz má mimořádné senzitivní napětí a zároveň obsahuje i podkresby, jež jsou patrné z pravé sedící dívky, držící žlutý věnec. Obraz podstatně obohacuje a rozšiřuje poznání Preislerova díla.

Další významnou položkou v aukci byl výjimečný obraz Pardáli (Poisses) z roku 1927, znovuobjeveného malíře s českými kořeny, Františka Zdeňka Eberla, který přes 20 let žil a úspěšně tvořil v Paříži. Vystavoval na pařížských Salonech a stal se rytířem Řádu čestné legie. Jeho Pardáli (Poisses) šel do aukce s cenou 1,65 milionu korun. Nový majitel ho získal za vyvolávací cenu 1,65 milionu korun.

Mimořádným dílem v aukci byl obraz Kamila Lhotáka Pyramidy (1946) s nevšedním formátem 38 x 125 cm. Nový majitel ho získal za 3,6 milionu korun.

Mezi květinovými zátišími Václava Špály se vyjímá plátno Kytice ve džbánu z roku 1924 s bohatou barevností a pozoruhodnou diagonální kompozicí. Jeho dražba v nedělní aukci začala na ceně 1,6 milionu korun. Změnil majitele za 1,7 milionu korun.

S velkým cenovým nárůstem, z 550 tisíc na 1,5 milionu korun, se vydražil obraz Jana Šafaříka Ulice v Paříži (Boulevard Italien) z roku 1912. Znovuobjevený, záhadně zmizelý malíř, se těší rostoucímu sběratelskému zájmu.

Za vysoké ceny se dražila také díla světového umění v aukci. Krajina francouzského impresionisty Eugena Boudina Riviere morte a Deauville (1893) ze staré pařížské sbírky Van Houten vystoupala z 1,5 milionu na 1,65 milionu korun.

Na 1,7 milionu skončil souboj dražitelů o obraz dalšího významného francouzského umělce, Maurice Utrilla Paysage a Lucenay (1922). Dílo, dříve v amerických sbírkách, mělo vyvolávací cenu 1,6 milionu.